NEJSEM PRVNÍ...:-)
Můj první a vysněný leonberger byl Atrei Šárecký lev,narodil se v Praze 8.1.1995 a bohužel zemřel už v 7mi letech na vrozenou vadu ledvin.Byl to celkem obřík,protože měl 82cm a vážil 70kg,měl krásnou mahagonovou barvu s černým uhlováním.I když jsem se snažila zapojit ho do chovu, nikdy se mi to nepodařilo.V té době mi nebyl žádný veterinář v okolí schopen udělat DKK.
I přesto jsem si s ním užívala,klubových akcí a výstav,na kterých byl i celkem ůspěšný.Na Atrískovi,jak jsem mu říkala,jsem se vlastně učila.Učila jsem se jaký je život se psem a hlavně,jaký je s leonbergerem.Od prvního dne,kdy jsem si ho přivezla domů vím,že je ŮŽASNÝ A JEDINEČNÝ....
Maminka byla Anthea chrástné pole a tatínek Ebony z votických strání.
Moc se mi po něm stýská......ATRÍSKU, BYL JSI TEN PRVNÍ....ten který mě učil a na kterého NIKDY NEZAPOMENU (8.1.1995-5.1.2002)ATRÍSKU DĚKUJI ZA KRÁSNÝ ŽIVOT S TEBOU...
VÝSTAVNÍ ÚSPĚCHY
16.6.1996 Národní Ostrava třída ml. VD
29.9.1996 Národní Brno otevřená V3
10.501997 Krajská Zlín otevřená V1,vítěz třídy,krajský vítěz
20.8.1998 Klubová Zvole otevřená VD
16.5.1998 Krajská Zlín otevřená V2
13.6.1998 Klubová Slatiňany otevřená V3
27.9.1998 Národní Brno otevřená V2
17.4.1999 Krajská H. Králové otevřená V1,vítěz třídy
11.9.1999 Klubová Náměšť na H. otevřená V bez pořadí
a ještě to byla v únoru mezinárodní v Brně,kde jsme dostali VD.
Když byl Atrískovi rok,tak jsem si k němu vzala už téměř 6ti letého německého ovčáka s PP Granda (Grando Irka cz).I když jsem vůbec nevěděla do čeho jdu.....jak zvládnu dva psi-samce,tak do dnes vím,že jsem se rozhodla,nejen správně,ale hlavně dobře.Byla to úžasná dvojka,rychle si na sebe zvykli,za pár dní nemuseli mít košík a byli to nejlepší kamarádi v tom pravém slova smyslu.Grando byl vděčný za každé pohlazení,hrozně rád se mazlil a miloval dlouhé procházky.Byl naprosto ovladatelný,takže na vodítku byl jen zřídka.Zemřel v plné síle a kráse ve svých 11ti letech na torzi žaludku.Bohužel necelý rok na to mi zemžel i Atrísek.
Grando Irka cz (29.6.1990-leden 2001)
GARANDOŠKU,BYL SI BÁJEČNÝ PES A JSEM RÁDA,ŽE JSI MOHL ŽÍT S NÁMI-MOC JSME TĚ MILOVALI NIKDY NA TEBE NEZAPOMENU A VĚŘÍM,ŽE JSTE SE S ATRÍSKEM ZNOVU SETKALI V TOM PSÍM NEBÍČKU
Komentáře
Přehled komentářů
když jsem viděla fotografii vašeho leonka vidím v něm jeho tatínka, našeho Eďouse takhle krásně zabarvených pejsků je málo když nám zemřel pořídily jsme si štěňátko ale pro změnu fenku ta byla o dost světlejší a bohužel před dvěma měsíci ve svých dvanácti letech zemřela ale život bez leonů si neumíme představit tak si za měsíc jedu pro další
leonci
(vlastina, 27. 12. 2009 16:57)